Aktuality

Esport se od klasického sportu liší jedním podstatným faktem a to tím, že hráči pracují převážně hlavou. Určitě už jsi někdy slyšel/a hlášku „je to o hlavě“ a něco na tom bude.

O to víc platí, že je v esportu velmi podstatná mentální příprava a optimalizace psychického stavu. Každému vyhovuje něco jiného, a tak je základem poznat sám sebe a zjistit, jaké podmínky a mentální nastavení mi nejvíce vyhovují. Pokud jsi spíše nervák, cholerik, nebo býváš často přemotivovaný, bude pro tebe důležité se před zápasem zklidnit, a to je možné pomocí dechu, relaxace, rituálu nebo jiných mentálních cvičení. Pokud máš tendenci naopak situace podceňovat a dostatečně se nesoustředíš, je lepší zvolit nějakou motivační aktivitu jako například aktivační dýchání nebo nějaký pokřik, video apod. 

Jak se koncentrovat?

Pak je tu otázka koncentrace. Věčné téma u většiny sportovců, tak není s podivem, že u videoher, které se hrají ve velmi rychlém tempu, se tato otázka objevuje jako klíčová. V tomto kontextu je důležité se zkoncentrovat již před začátkem hry. Představit si, jak bych chtěl/a, abych hrál/a a alespoň zhruba si stanovit plán hry. Tímto se zaměřím na nastávající situaci a nebudu zbytečně přemílat staré prohry nebo naopak snít o dálné budoucnosti. Abych udržel/a koncentraci v průběhu celého zápasu, je základem zaměřovat se na průběh hry, svůj výkon a naprosto opustit myšlenku na výsledek. Pokud podáš dobrý výkon, výsledek se automatický dostaví. Bohužel naopak to nefunguje. Myšlenka na výsledek mi zápas nevyhraje a spíše odvádí pozornost.

Kontroluj emoce

S tématem koncentrace souvisí také kontrola nad hrou a svými emocemi. Ve videohrách často dochází k situacím, které nemůžu nijak ovlivnit. Příkladem jsou třeba upgrady ve FIFĚ, nejasná reakce hry, měnící se prostředí v PUBG nebo výpadek internetu. U klasického sportu jsou tyto situace minimální, odraz balónu je celkem jasný a pohyb soupeře taky, ale právě u esportu je ukazatelem dobrého hráče dokázat tyto situace ignorovat. Nelpět na okolnostech, které nemůžu ovlivnit a dokázat se zkoncentrovat natolik, abych mohl/a dokončit zápas v plném nasazení. K tomu se používá technika re-focus, kdy se zaměřím zpět na herní situaci a svůj výkon. Prožívat emoce, zakřičet si, mít vztek je úplně normální. Hranice, kde už to přestává být prospěšné nastává ve chvíli, kdy nedokážu s touto emocí pracovat a soustředit se dál na hru.

„Co nemůžeš kontrolovat, nech být“ – pomáhá to i v životě, protože takové počasí, spoluhráče, soupeře někdy i rodiče prostě neovlivníme, tak je lepší se zaměřit sám na sebe a na to, co já můžu změnit nebo udělat líp.

Pokud bys chtěl/a na své mentální přípravě zapracovat, můžeš mě kontaktovat na mých webových stránkách http://www.performance-psychology.cz a domluvíme si buď online nebo osobní setkání.